Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

Jaká témata přinese kampaň před evropskými volbami?

 
Tereza Chlebounová, Euroskop, 22. 2. 2019
 
European_Parliament_Plenary

Květnové volby do Evropského parlamentu se pomalu blíží a předvolební kampaň se zanedlouho rozjede na plné obrátky. Jaká budou hlavní témata, která se v ní objeví? A které názorové střety lze očekávat?

Jaká témata přinese kampaň před evropskými volbami?

 
 

Kontroverzní, nabitá emocemi, ale i pozitivní témata – taková se mají objevit v předvolební kampani podle pracovní skupiny think-tanku Jacques Delors Institut v Berlíně, která se zabývá volbami do Evropského parlamentu. Ty se uskuteční 23.-26. května 2019.

Ve své publikaci s názvem „Kampaň do evropských voleb: Témata a dělicí linie“, kterou zveřejnila 14. února, identifikují autoři 11 starých i nových evropských témat, která budou formovat předvolební debatu.

Kontroverzní a emocionální témata


1. Migrace


Otázka migrace již není čistě záležitostí jednotlivých států, ale stala se celoevropským tématem. Podle autorů se přístup k migraci liší podle geografického umístění států, ale také převládající náboženské kultury, předchozí zkušenosti s migranty nebo demografické situace.

V předvolební kampani se tak podle publikace bude diskutovat, zda má být Evropa z hlediska migrace „cedníkem nebo štítem“.  Na jedné straně přitom stojí emocionální přístup těch, kdo chtějí přesvědčit veřejné mínění o tom, že migrace musí být zastavena, a na druhé straně faktický přístup.

Ten pracuje například se skutečností, že od vrcholu migrační krize v roce 2015 dochází k rychlému poklesu počtu migrantů – v roce 2015 šlo o víc než 1 milion lidí, zatímco v roce 2018 se jednalo zhruba o 150 tisíc. Navzdory rozdílným názorům států dochází postupně k předkládání řešení. Kompetence jednotlivých členských států v této oblasti přitom zůstávají větší než pravomoci Evropské unie.

2. Řízení Evropské unie


Jako další polarizující téma uvádějí autoři spravování evropských záležitostí. Extrémní pravice i levice, řada společností, zemědělci, některá média nebo i političtí lídři prezentují EU jako organizaci odcizenou běžným lidem, plnou byrokratů, kteří o všem rozhodují, nadbytečných regulací a založenou na nedemokratickém systému, který nenaslouchá běžným občanům.

Na druhé straně stojí ti, kdo poukazují na to, že pravomoci EU jsou slabší než členských států, a podtrhují roli Evropského parlamentu a národních parlamentů při rozhodování. Zdůrazňují také, že evropské instituce jsou často transparentnější než ty národní. Regulace a standardizace pak mají usnadnit přístup firmám na jednotný trh a informovat spotřebitele.

Volby do Evropského parlamentu proběhnou 23.-26. května 2019.

Do Evropského parlamentu si občané EU přímo volí své zástupce. Volby letos proběhnou 23.-26. května. Zdroj: Evropský parlament


3. Rozšíření


Sporným tématem zůstává podle autorů také rozšíření EU o celkem 12 nových členů ze střední a východní Evropy v roce 2004 a 2007. Řada starých členských států v čele s Francií si klade otázku, zda nebylo rozšíření příliš velké a rychlé. Obávají se, že noví členové nesdílí stejné hodnoty, jde jim jenom o finanční podporu, ztěžují rozhodovací proces a podkopávají jejich sociální a mzdové standardy.

Zastánci rozšíření naopak zdůrazňují například geopolitické výhody a větší společný trh. V kampani se otázka rozšíření zřejmě objeví v souvislosti s přístupovými jednáními s balkánskými zeměmi.

4. Přerozdělování peněz


V kampani se podle autorů publikace objeví tradiční otázka peněz. Část států požaduje navýšení společného rozpočtu EU, který by podle nich měl umožnit vyrovnat se s novými výzvami jako je migrace nebo změny životního prostředí a investovat do slibných ekonomických sektorů. Jiné země, zejména v severozápadní části Evropy, volají po zmenšení rozpočtu nebo chtějí, aby se příspěvky rovnaly sumě, kterou do něj vloží.

Řešit se podle autorů bude také struktura společného rozpočtu a to, jestli má sloužit k přerozdělování peněz nebo spíš jen k financování společných politik. Státy, které nejvíce těží ze společné zemědělské politiky (Francie, Španělsko, Polsko) nebo kohezní politiky (země středovýchodní, případně jižní Evropy) přitom budou usilovat o zachování současného stavu.

5. Ekonomika


Další kontroverzní téma jsou úsporná opatření a podpora ekonomického růstu. Německo, Nizozemsko, země Skandinávie i střední a východní Evropy podle autorů obecně podporují snižování zadlužení a strukturální reformy, které mohou být zpočátku tvrdé, ale v dlouhodobém horizontu podle nich ekonomice prospějí.

Na druhé straně stojí státy, podle nichž přísná opatření dusí oživení ekonomiky, snižují kupní sílu obyvatel, mzdy a penze a způsobují tak sociální rozvrat. K této logice se přiklání především politická levice a některé vlády napojené na krajní pravici, jako je Itálie. Naopak přísnost vyznávají spíš strany v pravé části politického spektra. Dělicí linie tak probíhá napříč EU i jednotlivými státy.

Pozitivní témata


6. Energetika, klima a životní prostředí


Mezi pozitivní témata autoři zařadili otázku udržitelnosti a dopadů našeho životního stylu a ekonomického modelu na životní prostředí. Důležitá bude podle nich jednak vůle přejít na udržitelný způsob života, jednak míra solidarity, která bude přechod provázet.

Některé strany (zejména socialisté a zelení) vnímají změny jako příležitost dosáhnout větší sociální spravedlnosti v Evropě, například zlepšit podmínky zemědělců, snížit znečištění ovzduší a zlepšit tak zdraví obyvatel nebo třeba podpořit zateplení budov. Část stran se zaměřuje pouze na omezení negativních aspektů přechodu k udržitelnějšímu modelu (například strana LREM francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo německá SPD). Většina stran, které jsou členy frakcí lidovců (EPP) a liberálů (ALDE) v Evropském parlamentu, pak podle autorů přikládají aspektu solidarity jen minimální význam.

7. Obrana a bezpečnost


K zásadním tématům bude podle autorů patřit zajištění bezpečnosti Evropy. Evropské občany znepokojuje terorismus, vývoj v Sýrii, Íránu, Rusku, Číně nebo USA a s ním spojené vnitřní i vnější hrozby. Téma obrany se v posledních letech dostalo znovu do popředí, silným zastáncem prohlubování obranné spolupráce je především Francie. Udržení míru se objevuje v průzkumech veřejného mínění jako hlavní přidaná hodnota EU.

Státy se nicméně neshodnou na tom, jakou roli by Evropa ve světě měla hrát, jak moc by měla být její obrana nezávislá na NATO či jaký vztah by měla nastolit s Ruskem nebo Čínou. Debata se vede i kolem vztahu s USA a příspěvků na obranu v rámci a mimo NATO. Otázka národní suverenity, míru a bezpečnosti může také znovu otevřít debatu o zahraniční politice a postavení EU na mezinárodní scéně.

8. Sociální politika


Měla by Evropa usilovat o společný sociální standard? A pokud ano, jak by měl vypadat a co všechno by měl zahrnovat? Sociální politiku vidí autoři jako další klíčové téma předvolební kampaně. Řadí sem otázku nerovnosti a sociální konvergence států, dopady mobility občanů v rámci EU a sociální dumping.

Sociální politika zůstává v pravomoci národních států, na evropské úrovni se nicméně podařilo dosáhnout v některých oblastech nezanedbatelného pokroku – například v otázce vysílání pracovníků.

9. Daňový systém


Jednotný trh vzniknul bez toho, aby byly sladěny daňové systémy členských států, a daně jsou jejich výlučnou doménou. To umožňuje existenci takzvaných daňových rájů, které podle autorů dosud úspěšně bránily zavedení minimálního daňového standardu. Francie si chce posvítit na velké technologické společnosti, které současného stavu využívají a odvádějí minimální platby. Proti se silně staví Irsko; Německo, Nizozemsko a skandinávské země jsou nerozhodné.

Evropští občané podle autorů požadují větší daňovou transparentnost, Evropská komise se proto snaží popohnat plán na daň z finančních transakcí, navrhla také harmonizaci společného konsolidovaného základu daně z příjmů firem nebo digitální daň.

Nové příjmy z daní by EU umožnily snížit příspěvky národních států. Podle autorů zde však narážejí protichůdné zájmy některých zemí, kterým současné nastavení vyhovuje, a obecný zájem Evropy.

10. Digitální a další nové technologie


Evropa je svědkem rychlého rozvoje nejen digitálních technologií, které jí přinášejí ekonomický růst. Zároveň s sebou nesou nové výzvy, zejména potřebu zajistit bezpečnost uživatelů a ochranu jejich dat. Velkým tématem bude podle autorů obrana před nepřátelskými zásahy zvenčí, ke kterým došlo například během posledních prezidentských voleb v USA.

V debatě proti sobě budou zřejmě stát zastánci větší regulace a kontrol digitálních aktivit a liberálnější skupiny, které se obávají možného omezování svobody.

11. Reforma institucí


V předvolební kampani se podle autorů objeví téma reformy evropských institucí. Kritici EU, zejména z řad nacionalistů, tvrdí, že jsou její instituce byrokratické a neefektivní.  Strana Alternativa pro Německo například navrhuje zrušit Evropský parlament.  Proevropské skupiny požadují změnu institucí – omezení mezivládního principu rozhodování, rozšíření principu kvalifikované většiny při hlasování, společné rozhodování Rady EU a Evropského parlamentu nebo vylepšení systému posílené spolupráce.

Institucionální otázky jsou často považovány za nezáživné, podle autorů je ale důležité si uvědomit, že souvisejí s praktickými politikami EU a jejich efektivitou. Přestože hlavní dělicí linie povede mezi proevropskými skupinami a nacionalisty, konkrétní názory a návrhy v obou táborech jsou velmi rozdílné.

 
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty