Kalendář Eurocentra

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30

Mapa Eurocenter


eurolisty

Novinky z Euroskopu

 

Co ještě čeká EU-27 a Británii na cestě ke smlouvě o vystoupení?

 
Euroskop, Financial Times, 31. 10. 2018

brexit, EU

Vystoupení Spojeného království z EU se blíží. 29. března 2019 v 11 hodin Greenwichského času by Británie měla Unii opustit. Stále však není rozhodnuto, co přesně se v den brexitu stane, jaká dohoda bude dojednána, jestli se ji vůbec podaří vyjednat. Necelý půl rok před plánovaným vystoupením Británie z EU deník Financial Times publikoval článek k možnému vývoji pro následující týdny a měsíce. Euroskop Vám zde přináší jeho shrnutí. 

 

 

 

 
 

Britské ministerstvo financí pod vedením Philipa Hammonda tento týden představilo pravidelnou zprávu o vývoji státního rozpočtu. Dokument, který mimo jiné zmiňuje i návrh na uvalení nové daně na velké internetové společnosti, obsahuje především rozpočtový odhad pro státní kasu, který vychází z "průměrného typu dohody o volném odchodu" dojednané mezi Británií a EU.

V případě krachu jednání mezi EU a Londýnem však bude potřeba rozpočet revidovat. „Pokud se jí nepodaří uzavřít s Evropskou unií dohodu o odchodu z bloku, britská vláda bude muset sestavit nový rozpočet," prohlásil nedávno Hammond v rozhovoru pro BBC. V zápětí však dodal, že britská pokladna má dostatek fiskálních rezerv, které mu umožní v případě potřeby zasáhnout.

Samotné téma státního rozpočtu je pro vládu premiérky Theresy Mayové, které se ani po dvou summitech EU stále nedaří vyjednat dohodu o brexitu, velmi důležité. Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která podporuje její menšinový kabinet, tento měsíc pohrozila, že: „bude hlasovat proti rozpočtu, jestli Mayová podpoří jakoukoliv formu regulačních nebo celních omezení v Irském moři.“


Riziko předčasných voleb


Krok severoirské DUP, kterým by nepodpořila rozpočet, a ten by pak nebyl přijat, by mohl vyvolat politickou krizi a vyústit v předčasné volby. To je také pravděpodobně jeden z důvodů, proč je Británie „zdrženlivᓠv představování brexitových návrhů a záměrně čeká, až bude rozpočet schválen, poznamenávají Financial Times (FT).

Premiérka se také musí vypořádat s euroskeptickým křídlem Konzervativců, kteří nesouhlasí s návrhem, že by Spojené království mohlo déle využívat přechodného uspořádání, které by Británii udrželo v jednotném trhu a celní unii i po roce 2020, což by Londýnu zamezilo vyjednávat separátní dohody o volném obchodu s dalšími zeměmi.


Mimořádný summit a prosincová Evropská rada


Za cílem dosáhnout „rozvodové dohody" je ve hře i svolání mimořádného summitu, který byl a částečně ještě i nyní je často skloňován. A ačkoliv se v této souvislosti dříve hovořilo primárně o listopadu, podle FT a informací z jednotlivých diplomacií se zdá, že vše směřuje spíše k prosincovému řádnému zasedání Evropské rady, kteřé prozatím představuje poslední možnosti, kdy by mohla být dosažena dohoda o vystoupení Velké Británie z EU. Řádné zasedání Evropské rady je plánováno na 13. a 14. prosince.

V případě, že by bylo mezi EU a Londýnem v průběhu listopadu či prosince dosaženo shody na textu smlouvy o vystoupení, je potřeba, aby dohodu po souhlasu obou komor britského parlamentu ve Westminsteru a Evropského parlamentu, který ji bude schvalovat prostou většinou, schválili také lídři zemí EU27. Pro návrh tedy bude podpory nejméně 72 % členů Rady (tedy min. 20 členských zemí EU), kteří zastupující alespoň 65 % obyvatel EU27 (tedy asi 280 milionů obyvatel).

Obecně však platí, že pozdější přijetí dohody může poškodit důvěru finančních trhů a investorů a zkracuje čas, během kterého by text mohl projít důkladnou debatou na půdě Evropského parlamentu. Ten by v případě dosažení shody v průběhu prosince na případné diskuze měl zhruba tři měsíce.

 

Barnier, Raab, brexit
Unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier a jeho britský kolega Dominic Raab během jednání o budoucích vzájemných vztazích. Zdroj: ČTK

 

Role Dolní komory britského parlamentu


Jakmile se EU s britskou vládou dohodnou na textu smlouvy o vystoupení, dokument bude předložen Dolní komoře britského parlamentu a následné hlasování tak bude hodinou pravdy, která určí budoucí vztahy mezi Unii a Spojeným královstvím.

V právním řádu Velké Británie je totiž zakotveno, že hlasování v britském parlamentu musí předcházet tomu v Evropském parlamentu, který bude rozhodovat o tom, zdali „rozvodovou smlouvu“ EU přijme jako celek. FT k případnému hlasování v britském parlamentu dodávají, že v případě dohody v průběhu prosince by poslanci mohli o návrhu hlasovat zkraje ledna 2019.

Za situace, kdy bude britským parlamentem dohoda o vystoupení přijata, vláda Spojeného království předloží legislativu (tzv. EU Withdrawal Agreement Bill), která bude ošetřovat nejdůležitější témata brexitu, tedy práva občanů, finanční vypořádání a záležitosti týkající se přechodného období. Jestliže však návrh dohody nebude schválen, žádné dohody nebude dosaženo a vzájemné vztahy se ponesou v duchu nejistoty a napětí.

 

Ratifikace a budoucí uspořádání


Jak již bylo zmíněno, před vstupem dohody v platnost je potřeba také schválení ze strany Evropského parlamentu v rámci jeho plenárního zasedání. Případné sporné části a žádosti o právní vyjasnění pak mohou být poslanci Evropského parlamentu předány k posouzení Evropskému soudnímu dvoru.

V den odchodu Británie z EU (tedy 29. března 2019) pak začne platit 21 měsíční přechodní období a ve své podstatě nastane nová éra britsko-unijních vztahů. Teprve 30. března mohou začít jednání o vzájemné obchodní spolupráci/budoucích vztazích, ty totiž ještě během britského členství v EU nebylo možné vést. V rámci této lhůty většina aspektů britského členství zůstane v platnosti, vč. volného pohybu a britského členství v celní unii a jednotném vnitřním trhu. Spojené království však ztratí své hlasovací právo v institucích EU.

Nejisté však zůstává, zdali v rámci 21 měsíčního období, které by mělo skončit 31. prosince 2020, bude vyjednána plnohodnotná smlouva o budoucích (a obchodních) vztazích mezi EU a Spojeným královstvím. Tato nejistota je také jedním z důvodů, proč unijní vyjednávací tým v čele s Michelem Barnierem trvá na pojistce (tzv. backstopu), která by měla zabránit vzniku tvrdé hranice na pomezí Irska a Severního Irska.

 
Autor: Euroskop
VLADA MMR Euroskop.cz NK EPO Evropa Jsi Ty