Jak bude vypadat české zemědělství po roce 2020? Jak se zjednoduí Společná zemědělská politika EU? A jaký dopad bude mít zastropování dotací? O těchto a dalích tématech diskutovali odborníci na prvním z cyklu podzimních seminářů, který proběhnul ve čtvrtek 4. října v Evropském domě v Praze.
Debaty s názvem Reforma Společné zemědělské politiky EU: Jak bude vypadat evropské zemědělství v budoucnosti? se zúčastnili Jiří ír, ředitel Odboru zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství, Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR a Petr Havel, agrární analytik. Diskuzi moderoval těpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR.
Černý na úvod připomněl, e zemědělská politika je jednou z nejstarích evropských politik a je také nejvíce europeizovaná. "I Čech můe rozhodovat o tom, jak bude vypadat zemědělství ve védsku," řekl Černý. Zdůraznil, e Evropská komise vnímá zemědělskou politiku nejen jako způsob rozvoje venkova, ale také jako způsob dosaení klimatických cílů.
"By Společnou zemědělskou politiku často kritizujeme, je podle naeho názoru úspěná," uvedl Martin Pýcha. Připomněl, e Evropa má nejmení stupeň degradace půdy ze vech světadílů, je schopna generovat největí přebytek potravin, které jsou navíc velmi kvalitní a bezpečné.
O dotace by při zastropování přily velké zemědělské podniky, ty jsou ale zároveň největími zaměstnavateli. Zdroj: Pxhere.com
Česká republika má největí rozlohu jednotlivých zemědělských podniků v Evropské unii. Právě velké podniky by případné zastropování přímých plateb zasáhlo nejvíce. Ty přitom zaměstnávají 42 % vech pracovníků v zemědělství. Zastropování by podle Pýchy tudí vedlo k poklesu zaměstnanosti na venkově.
Pýcha upozornil, e průměrné zemědělské drustvo v ČR má 120 vlastníků, zastropování by se tedy nedotklo pouze pár osob, ale celkem zhruba 2 milionů vlastníků.
Zároveň kritizoval skutečnost, e zastropování by "trestalo" nejen podniky s velkou rozlohou, ale také ty, které se věnují ivočiné výrobě. Ta je náročnějí, nevytváří takový zisk jako rostlinná a potřebuje tudí větí podporu. Zemědělci by byli nuceni ivočinou výrobu opustit a zvětit plochy obilovin a řepky, co není podle Pýchy ádoucí stav.
ír: Jednání o reformě je teprve na začátku
Jiří ír zdůraznil, e vyjednávání o nové podobě společné zemědělské politiky stojí teprve na začátku a výsledná podoba se pravděpodobně nestihne dojednat před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019. Zůstává otázkou, jak se k reformě bude stavět nové obsazení parlamentu. Novou zemědělskou politiku ovlivní také konečná podoba víceletého finančního rámce na období 2020-27.
ír vyjádřil obavu, e reforma přinese místo zjednoduení naopak více byrokracie. Řada povinností se navíc přesune na bedra členských států, které budou muset předloit národní strategické plány, jak budou politiku provádět. Plnění pak bude potřeba kontrolovat a vyhodnocovat, co přinese dalí administrativní zátě. Nová politika musí být podle íra udritelná nejen pro zemědělce, ale i pro státní správu.
Havel: Zastropování automaticky neznamená méně peněz
"Je poetilé, kdy by někdo usiloval o to, aby české zemědělství získalo z Evropské unie méně peněz, ne by mohlo získat," prohlásil Petr Havel. "Podpora zastropování ale nutně neznamená, e bychom přili o peníze."
Ze zastropování se podle Havla dělá v Česku větí problém, ne je nezbytné. Pokud by k němu skutečně dolo, nemusí to mít fatální dopady. ČR pouze nebude moct peníze pouít na přímé platby. Je proto potřeba mít v záloze alternativní plán, jak je vyuít jiným způsobem, například v rámci rozvoje venkova.
Havel se věnoval také problematice potravinové soběstačnosti, kterou by podle některých kritiků mohlo zastropování ohrozit. Uvedl, e Českou republiku suuje eroze, kvůli ní ročně z polí mizí 31 milioů tun zeminy a zejména velká pole tak ztrácí úrodnost. Podle Havla eroze představuje větí ohroení potravinové bezpečnosti, ne případné reformy společné zemědělské politiky.
Stá v Eurocentru Zlín (Zlín)
04.02.2019 - 31.03.2019
Fotosoutě "PROJEKTY KOLEM NÁS" (Zlín)
20.02.2019 -
Brexit - kam kráčí EU (Zlín)