Studie: Očekávaná délka ivota stále Unii dělí na dvě části
Britský týdeník The Economist nedávno publikoval článek k aktuálním datům Eurostatu, která se týkají očekávané délky doití v jednotlivých členských státech EU. Dle čísel statistického úřadu Evropské unie je patrné, e nejvyí ance na doití vysokého věku je v jiních zemích západní části Unie, jako jsou panělsko či Itálie, nejméně pak ve státech východního křídla, mezi ně patří Bulharsko, Rumunsko či Maďarsko
Euroskop, The Economist, 24. 9. 2018
Od tětína v Baltském moři a po Terst v Adriatickém moři na jihu Evropy je patrná dělící linie mezi očekávanou délkou doití obyvatel. Na samém vrcholu v očekávaném doití se pohybuje panělsko, resp. Madrid a regiony v jeho blízkém okolí, kde míra očekávaného doití dosahuje 85 let.
Na opačném konci ebříčku se nachází Bulharsko a jeho region Severozapaden, kde se předpokládá doití v průměru 73 let. Snad jedinými výjimkami obou části Evropy jsou Slovinsko, které se v této oblasti pohybuje nad unijním průměrem a Dánsko, u něj je očekávaná délka ivota naopak podprůměrná.
Mimo tyto dva státy je tedy patrný značný rozdíl, který mezi oběma extrémy činí téměř 12 let. Kde lze hledat příčiny těchto rozdílů?
Rozdíly nebyly vdy takto patrné
Odliná délka doití, jak je moné ji dnes pozorovat (mezi východními a západními/jiními státy) nebyla vdy pravidlem. Denny Vagero, profesor lékařské sociologie při Stockholmské univerzitě, připomíná, e: Jetě v polovině 60. let se lidé v Litvě či Lotysku doívali prakticky stejného věku, jako obyvatelé Kypru nebo Francie.
Velký vliv vak mělo letité rozdělení Evropy eleznou oponou a odliný politicko-sociální, a s tím i zdravotnický, vývoj v obou částech kontinentu.
Po několika dekádách sev západních zemích podařilo sníit úmrtnost u dětí a díky kvalitnějí péči, sociálnímu systému a částečně také hospodářské úrovni se tak pomalu začala zvyovat očekávaná délka doití.
Kde jsou kořeny odliností?
Zoltana Massay-Kosubka, který pracuje pro neziskovou organizaci European Public Health Alliance (EPHA), vidí hlavní příčinu v ivotním stylu obyvatel východních zemí. Ve východní Evropě je daleko více kuřáků a konzumentů alkoholu. To je hlavní příčina takového rozdílu v očekávané délce doití, vysvětluje v publikovaném článku Massay-Kosubka.
Zlozvyky či znečitěné prostředí jsou hlavními faktory, které přispívají ke vzniku chronických onemocnění, jako jsou rakovina, cukrovka nebo srdeční choroby. V otázce chronických onemocnění jsou na tom nejhůře Maďaři, hned za nimi pak Poláci či Chorvaté.
A ačkoliv se ivotní úroveň a hospodářská a kupní síla mohou jevit jako klíčové proměnné, není tomu tak. Podíváme-li se na ekonomickou situaci např. Portugalska, jiní Itálie a velké části panělska, zjistíme, e mají podobný příjem na hlavu, jako některé části členských zemí na Východě Unie, a přesto mají vyí očekávanou délku doití. Podobně tomu je u Skotska či některých částí Anglie. Je patrné, e i přes to, e tyto regiony EU jsou velmi rozvinuté, zde existuje poměrně vysoký podíl chronických onemocnění, jen častokrát končí smrtí.
Nezáleí tak na to, jak vysoké HDP máte, ale na tom, jak s ním naloíte, poznamenává profesor Vagero. Některé státy své bohatství investují do sociálních systémů, některé naopak do zbraní či jiných oblastí, obecně vak lze říci, e zdravotnické systémy východního křídla jsou nesrovnatelní s těmi ze západní části Unie, vysvětluje k očekávané délky doití Massay-Kosubek.
Obyvatelé Madridu a jeho okolních regionů mají nejvyí očekávanou délku doití ze vech členských zemí EU. Nejnií je pak v bulharském regionu Severozapaden. Zdroj: Pxhere.com
Snahy o kvalitnějí ivotní prostředí
Nerovnosti ve zdravotnických systémech jsou nespravedlivé, ale lze jim zabránit, dodává k monému zvýení délky ivota Massay-Kosubek. Naráí tak na potřebu kvalitnějího vzdělání, přístupu k čistému vzduchu a zlepení mentálního zdraví. Avak správné nastavení preventivní politiky je sloité (nezřídka nákladné) a jedná se o běh na dlouho tra.
Politici se proto různými způsoby snaí zvýit kvalitu unijního ivota společně s očekávanou délkou doití a podporovat čistějí ivotní prostředí. Můe se jednat o opatření na úrovni národních států nebo na úrovni EU (a ji v rámci iniciativ Komise, politik ve výborech Evropského parlamentu, diskuzí na zasedání Rady ministrů či dalích unijních úrovních).
Otázka čistého ovzduí se vak jeví jako komplikovaná. Příkladem můe být mobilita a osobní automobilová doprava. Unijní země, zejména ty ze západního křídla, se snaí o ekologickou dopravní politiku zaváděním nízkoemisních/bezemisních zón, podporou elektrických aut a dalích opatření. Tyto kroky vak bohuel mají dopad i na země východní části EU. Se zaváděním elektrických aut se auta se spalovacími motory (převáně starí výroby) přesouvají na trhy východních zemí, kde se do značné míry stále nachází své uplatnění.
Pokud se tedy státy východního křídla EU chtějí v délce doití přiblíit státům západní části Unie, budou do budoucna muset mimo zdravotnické systémy zapracovat také na kvalitě ovzduí, ekologické dopravě a také na zdravějím ivotním stylu.
Stá v Eurocentru Zlín (Zlín)
04.02.2019 - 31.03.2019
Fotosoutě "PROJEKTY KOLEM NÁS" (Zlín)
20.02.2019 -
Brexit - kam kráčí EU (Zlín)